Dlouhodobé ošetřovné

• Dlouhodobé ošetřovné je jednou z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění.
• Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel.
• Dávka umožňuje občanům zůstat doma v situaci, kdy budou pečovat o člena rodiny, u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice) rozhodl, že jeho zdravotní stav potřebuje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči.
• Dlouhodobé ošetřovné rovněž poskytne prostor pro případné následné rozhodnutí rodiny, jak se o svého blízkého postarat v případě, kdy lze očekávat, že bude nadále vyžadovat péči.
• Jednou z možností by byla žádost o příspěvek na péči dle zákona o sociálních službách.
• Další možností může být využití služeb poskytovatelů sociální či zdravotní péče jako jsou agentury domácí péče, pečovatelské služby, osobní asistence a další.

• Osoba, která se účastní nemocenského pojištění (které je součástí sociální pojištění), a to nejméně po dobu:
  
  • 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících v případě zaměstnanců
  • 90 kalendářních dnů alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné v případě OSVČ (za podmínky dobrovolné účasti na nemocenském pojištění). OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.
• Dlouhodobé ošetřovné lze čerpat při péči o osobu, která byla minimálně 4 po sobě jdoucí dny hospitalizována, počítá se i první a poslední den hospitalizace (od 1.2022 došlo ke změně z původní podmínky alespoň 7 dní hospitalizace).
  
  • Tato podmínka od 1.2022 neplatí pro ošetřované osoby v inkurabilním stavu (jde o nevyléčitelně nemocného se špatnou vyhlídkou, vyžadující paliativní péči nebo dlouhodobou domácí péči).
• Osoba, u které ošetřující lékař rozhodl, že po propuštění je nezbytná celodenní péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.
• Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel udělí písemný souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče (zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní problémy a musí důvody neudělení souhlasu prokázat).

• studenti pracující pouze o prázdninách
• osoby vedené v evidenci úřadu práce
• zaměstnanci, kteří vykonávají tzv. zaměstnání malého rozsahu (sjednaný příjem do 3 500 Kč)
• zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP)
• osoby ve výkonu trestu
• vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby
• osoby již pečující (v případě, že pečující poskytuje dlouhodobou péči více osobám, tak mu náleží dlouhodobé ošetřovné pouze jednou)
• osoby dlouhodobě pečující o dítě, jestliže má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo na rodičovský příspěvek (neplatí v případu onemocnění, úrazu, porodu, ústavní nebo léčebné péče, nařízená karanténa a nemůže tak o dítě pečovat).

• rodiče, manžel/ka, registrovaný partner/ka ošetřované osoby
• příbuzní v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc
• manžel/ka nebo registrovaný partner příbuzných zmíněných v předchozím bodě
• druh nebo družka ošetřované osoby anebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.

Každý z příbuzných ovšem musí splňovat podmínku dostatečně dlouhé účasti na nemocenském pojištění.

• O potřebě celodenní péče rozhoduje ošetřující lékař lůžkového zařízení.
• Nárok na dlouhodobé ošetřovné vzniká v případě, trvala-li hospitalizace osoby závislé na péči alespoň 7 dní, a bude-li zdravotní stav této osoby vyžadovat dlouhodobou péči alespoň 30 kalendářních dnů.

• Maximálně lze ošetřovné čerpat 90 dnů jedenkrát ročně.
• Ošetřující osobě může další nárok na dlouhodobé ošetřovné (u téhož či jiného člena rodiny) vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měla předchozí dlouhodobé ošetřovné naposledy vyplaceno.
• Během čerpání dlouhodobého ošetřovného si lidé nesmějí vůbec přivydělávat.

Základem pro výpočet ošetřovného je denní vyměřovací základ.

Výše dlouhodobého ošetřovného činí od dne vzniku potřeby péče 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Orientační výši dávky spočítá příslušná kalkulačka MPSV.

• V průběhu čerpání se příbuzní můžou v péči vystřídat, vždy ale jen po celých dnech (nárok na ošetřovné má v jeden den pouze jedna osoba).
• Na ošetřovanou osobu je možné tedy čerpat pouze jednou 90 dní dlouhodobého ošetřovného, i když se osoby v péči střídají.

1. Ošetřovaná osoba (nebo pověřená osoba) požádá svého ošetřujícího lékaře zdravotnického zařízení lůžkové nebo ambulantní péče o posouzení potřeby dlouhodobé péče.
2. Pokud ošetřující lékař vyhodnotí potřebu dlouhodobé péče (alespoň 30 dní) a pokud je splněna podmínka min. čtyřdenní léčebné hospitalizace, lékař vyplní tiskopis „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“. Od 1.2022 lze zažádat o vydání „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“ až do 8 dní ode dne následujícího po propuštění ošetřované osoby z nemocnice.
3. Ošetřující lékař po vydání rozhodnutí zašle na OSSZ I. díl tiskopisu „Rozhodnutí o potřeba dlouhodobé péče“ (celkem jsou tři díly tiskopisu). a III. díl tiskopisu „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“ předá na vyžádání ošetřující lékař ošetřované osobě nebo její zástupci.

Tiskopis musí obsahovat:

• den přijetí a propuštění z hospitalizace – min. 4 dny včetně dne přijetí a propuštění
• kód diagnózy, která je příčinou potřeby dlouhodobé péče
• pobyt
• termín, ve kterém má být realizována ambulantní návštěva u praktického lékaře nemocného (do 15 dnů).

4. Zařízení lůžkové péče odešle následně tiskopis na ČSSZ (nebo příslušnou OPSSZ) a předává do péče praktickému lékaři.
5. Pečující osoba následně žádá dlouhodobé ošetřovné u zaměstnavatele, a to prostřednictvím vyplněného tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“ (OSVČ žádá u OSSZ v místě trvalého bydliště), jehož součástí musí být i písemný souhlas ošetřované osoby. Dále pečující osoba poskytne zaměstnavateli i III. díl tiskopisu „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“, které na vyžádání vydá ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči.
6. Jako předposlední krok je nutné udělení písemného souhlasu zaměstnavatelem. Zaměstnavatel souhlas udělit nemusí, pokud tomu brání vážné provozní důvody, které sdělí zaměstnanci písemně*. Pokud jsou podle zaměstnance důvody neprokazatelné nebo nedostatečné, zaměstnanec se může obrátit na oblastní inspektorát práce.
7. Zaměstnavatel následně vše potřebné předá OSSZ, u které je zaměstnavatel registrován.

*Jakmile péče skončí nebo uplyne devadesátidenní podpůrčí doba, zaměstnavatel vám musí umožnit návrat na původní pozici a nesmí vám být dána výpověď zaměstnavatelem.

• Dávku vyplácí OSSZ (příslušná podle sídla zaměstnavatele či jeho účtárny), a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byly doručeny řádně vyplněné podklady.
• Způsob výplaty si určuje příjemce dávky. Peníze se vyplácejí buď na bankovní účet, nebo v hotovosti prostřednictvím pošty. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení.

• O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce).
• Pokud nebyly podmínky pro nárok na ošetřovné splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.
• Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala. O odvolání rozhoduje ČSSZ.

• Praktický lékař nebo odborný lékař, který má ošetřovanou osobu v péči po propuštění z hospitalizace rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče.
• Datum vyznačí na II. díl „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“ (ošetřovaná osoba tento díl obdržela při propuštění z hospitalizace) a odešle příslušné OSSZ.
• Lékař také vystaví „Potvrzení o trvání/Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče“ s datem ukončení.
• Ošetřující osoba doplní potřebné údaje a předá zaměstnavateli, který doplní údaje a zašle OSSZ k zajištění výplaty.

• Může také nastat situace, že před vydáním rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče přestane ošetřující osoba o ošetřovanou osobu pečovat.
• Důvody můžou být různé – vystřídání se s jinou osobou, odvolání souhlasu s ošetřováním ze strany ošetřované osoby aj.
• V tomto případě je třeba, aby ošetřující nebo ošetřovaná osoba vyplnila tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním„, ve kterém uvede vedle dalších údajů také důvod ukončení poskytování péče.
• Ošetřující osoba poté vyplněný tiskopis zašle OSSZ, která jí vyplácí dávku.