Hospicová péče – domácí i lůžková

Mobilní hospice, paliativní medicína, lůžková hospicová péče

Co je to hospicová péče?

Hospicová péče je taková péče, která nabízí těžce nemocným (většinou v terminálním stavu) a jejich blízkým účinnou pomoc, kdy už jsou prostředky klasické medicíny, síly a schopnosti nejbližšího okolí pečovat o nemocného nedostačující.

Hospicová péče je určena většinou pro pacienty s onkologickým onemocněním, přijímáni jsou ale i pacienti s jinými druhy nevyléčitelných onemocnění, většinou v terminálním stadiu onemocnění.

Hospicová péče se poskytuje jak v lůžkových hospicových zařízeních, tak i doma ve spolupráci s rodinou nemocného.

Zásadním rozdílem mezi péčí poskytovanou v lůžkových nemocničních zařízeních (odd. akutní péče, následné péče – LDN) a hospicovou péčí je to, že hospicová péče se nesnaží o vyléčení nevyléčitelných nemocí, ale o to, aby závěrečná část života těžce nemocného pacienta byla maximálně kvalitní, aby netrpěl bolestí, aby nebyl ničím a nikým omezován ve svých aktivitách po celých 24 hodin, aby mu byla poskytnuta kvalitní péče jak fyzická (hygiena, odstranění bolesti), tak psychická, včetně péče duchovní (má-li pacient zájem, duchovní péče není nikomu vnucována).

Součástí komplexní hospicové péče je paliativní medicína, která se zabývá odstraňováním a tlumením jakýchkoli bolestí pacienta.

V hospicových zařízeních mají blízké osoby nemocného možnost neomezených návštěv (24 hod) a je umožněno i jejich ubytování přímo na pokoji klienta. Většina pokojů v hospicích je jednolůžkových, aby bylo zajištěno 100% soukromí klientů.

Ošetřovatelský tým hospice pečuje nejen o samotného klienta, ale i o jeho příbuzné, kteří jsou vystaveni velké psychické i fyzické zátěži související s onemocněním jejich blízkého a péčí o něj.

Co jsou hospice?

Hospice jsou zařízení, které se zabývají komplexní péčí o těžce, smrtelně nemocné osoby s nevyléčitelným onemocněním (většinou onkologického charakteru). Hospice jsou nestátní zdravotnická zařízení, zařízení lůžková (s hospitalizací pacienta) nebo domácí, někdy označované jako mobilní (ošetřovatelský tým dochází k nemocnému do jeho domácího prostředí, aby pomohl rodině s péčí o jejich blízkého). Není-li možné, aby příbuzní o nemocného celodenně 24 hodin pečovali, potom je pro nemocného vhodný lůžkový hospic.

Domácí hospicová péče (mobilní hospic)

Domácí – mobilní hospic je tvořen týmem zdravotnických a nezdravotnických pracovníků – lékař, zdravotní sestra, pečovatelka a dobrovolníci. Zdravotnická část týmu se stará o zdravotní stav nemocného, průběžně jen kontrolují, případně upravují medikaci tak, aby netrpěl bolestí. Dobrovolní spolupracovníci nejsou zaměstnanci hospice, ale pomáhají rodině v péči o jejich blízkého, mohou zajišťovat nákupy, pomáhat s úklidem, hygienou, oblékáním, zajistit stálý dozor u pacienta po dobu nepřítomnosti příbuzného nebo během jeho odpočinku apod. I doma je možné poskytnout obdobně kvalitní péči jako v nemocnici s využitím odborných pracovníků domácí nebo hospicové péče. Pro nemocného je především důležitá přítomnost, laskavá a klidná péče jeho blízkých a to, že není mezi cizími lidmi.

Službu péče o umírající a jejich rodiny poskytují k tomu zřízené organizace nebo agentury domácí péče jako součást nabídky. Péče může (ale nemusí) být hrazena plně nebo částečně zdravotní pojišťovnou, zpravidla je nutná finanční spoluúčast. Péči lze hradit z příspěvku na péči.

Lůžková hospicová péče

Zásadní rozdíly hospicové péče a ošetřovatelské péče v nemocnici jsou v tom, že nemocný má téměř vždy samostatný vybavený jednolůžkový pokoj (TV, běžný nábytek, koupelna, WC, el. polohovatelná postel, antidekubitní matrace). Mají také kvalitnější ošetřovatelskou péči, jelikož ošetřovatelky mají více času pro každého klienta, provádí pravidelnou každodenní hygienu, ale nikdo se však nenutí násilím. Kvalitní hygiena je dobrou prevencí proti vzniku proleženin, kožních a jiných problémů. V hospici není „povinný“ denní režim jako v nemocnici. Hospicová péče se oproti péči nemocniční hradí (podle výše důchodu pacienta). V hospici je téměř vždy a všude přítomný osobní, přátelský vztah ošetřujících k nemocnému, je zachována důstojnost člověka i v období těžké nemoci, na konci jeho životní cesty. Návštěvy příbuzných nejsou nikým a ničím omezovány a díky přistýlce se může příbuzný ubytovat přímo na pokoji pacienta (za malý poplatek).

Nikde není dáno, že musí nemocný v hospici zemřít, někdy dochází během pobytu v hospici ke zlepšení zdravotního stavu a pacient je propuštěn do domácího ošetřování.