Psychohygiena
Psychohygiena se zaměřuje na možnosti vlastní autoregulace – působení na sebe sama a pozitivní přetváření svého prostředí.
Péče o oblast mysli
- snažte se o pozitivní myšlení (spokojenost, uvolnění, klid, radost z maličkostí)
- využívejte svůj smysl pro humor, smějte se – pokud možno co nejčastěji
- zbavte se negativních emocí (strach, hněv, vztek, zloba) – zkuste se „přeladit“ (uvolněte se četbou, poslechem hudby, procházkou v přírodě, modlitbou, meditací)
- naučte se odpočívat – odpočinek slouží k regeneraci sil, musí však být doprovázen celkovým duševním uklidněním (nemyslet na povinnosti). Ideální je změna prostředí. Současně by se mělo jednat o aktivní odpočinek, který je účinnější, než nečinnost (únava se někdy prohlubuje i nicneděláním).
Úprava životosprávy
Správná životospráva je faktor, který pomáhá při eliminaci stresu a ovlivňuje naši duševní rovnováhu i psychosomatické zdraví. Důležité jsou především:
- nedostatek pohybové aktivity podporuje emoční napětí
- vhodný je jakýkoliv pohyb – cvičení, sport, manuální práce
- doporučené zásady:
- zkuste cvičení zařadit jako pravidelnou činnost, s rozsahem min. 20 min.
– naplánujte si čas, kdy se pohybové aktivitě budete věnovat - zvolte si aktivitu, která vás baví
- najděte si společníky, aby vás cvičení neomrzelo
- začněte postupně a zaznamenávejte si své výsledky, budete mít možnost posoudit pokroky
- zkuste cvičení zařadit jako pravidelnou činnost, s rozsahem min. 20 min.
- důležitá je zejména pravidelnost – snažte se jíst pravidelně, nepřejídejte se a nevynechávejte snídaně (Snídající lidé nemívají hlad a nepřejídají se. Naopak mají více energie a necítí se unavení). Snídaně by měla být vydatná, večeři naopak volíme lehkou a dobře stravitelnou.
- používejte potraviny, které jsou bohaté na živiny – omezte příjem živočišných tuků, soli a cukru, naopak jezte dostatek ovoce a zeleniny
- jezte v klidu, soustřeďte se na jídlo – lépe si ho vychutnáte.
- pro dospělého člověka je dostatečnou dobou k spánku 6-8 hodin denně
- ideálním prostředím ke spánku je tichá a temná místnost s dostatečným přívodem čerstvého vzduchu a nižší teplotou
- doporučujeme chodit spát v určitou hodinu – organismus si na tento rytmus zvykne a bude se vám lépe usínat
- před ulehnutím se věnujte asi 15 minut činnosti, která vás uvolní (poslech hudby, krátká procházka, teplá koupel). V případě četby si vezměte něco, nenáročného, co vás nerozruší
- ponořte se do příjemných a uvolňujících vzpomínek na něco hezkého, v žádném případě nepřemýšlejte nad nějakými přípravami a obavami
- před usnutím se vyhýbejte těžkým jídlům a nadměrné konzumaci alkoholu
- spánek je možné podpořit bylinnými čaji (např. meduňka), hořčíkem nebo potravinami, které ovlivňují tvorbu melatoninu (spánkový hormon) – např. rýže, kukuřice, ořechy, mrkev. Také je vhodné se jít na půl hodinky projít nebo zasportovat. Naopak se vyvarujte před spaním práci na počítači.
- pravidelnost denního režimu má velký význam z hlediska upevňování našeho psychosomatického zdraví
- podstata spočívá ve vytvoření základních stereotypů, na jejichž realizaci člověk vynaloží mnohem méně fyzické i duševní energie, než při nepravidelných činnostech
- časový stres – resp. nedostatek času (ať už skutečný nebo domnělý) přispívá k pocitům napětí; nelze ho zcela odstranit, ale je možné snížit jeho intenzitu, např. pomocí pravidelného režimu, do kterého nezapomínáme zahrnout i prostor věnovaný sobě
- základní principy:
- vypracujte si rámcový denní, týdenní či měsíční plán – rozvrh práce a povinností by měl být rozumný – nepřebírejte nesplnitelné úkoly, střízlivě odhadujte vlastní časové možnosti, počítejte s přiměřenou časovou rezervou
- rozdělujte povinnosti na důležité a méně důležité, omezujte zbytečnosti – realizujte podstatné věci, nebojte se na ty méně podstatné rezignovat
- omezte na minimum časové ztráty – tedy činnosti, které nás obírají o čas a současně nic nepřináší (dlouhé povrchní rozhovory, sledování televize apod.)
- přizpůsobte svůj režim svému biorytmu, využijte chvil před spánkem např. k aktivnímu odpočinku apod.
Relaxace
Stav relaxace je pro člověka stavem zcela přirozeným. Potřeba uvolnit se a vydechnout provází člověka odjakživa. Péče o nemohoucí osobu vede velmi často k přetížení a vystresování, proto je dobré najít si každý den chvíli, kdy svému tělu a mysli umožníme alespoň pár minut setrvat v příjemném relaxovaném stavu – naše tělo to ocení a vrátí nám to lepší tělesnou kondicí.
Okruh činností, při kterých se dostáváme do relaxovaného stavu, je také široký. Relaxovaný čili uvolněný a pokojný stav může navodit např. poslech hudby, sportovní aktivita, která nás baví, procházka v přírodě, či posezení s přáteli, u kterého máme příležitost se zasmát (neboť smích je jednou z nejlepších relaxačních technik). Může jím být dokonce i úklid prováděný s úsměvem a radostí. Je jen potřeba najít to, co nás těší, co budeme dělat s radostí a chutí a budeme se u toho cítit dobře.
- určitě už jste na sobě častokrát poznali, že různé citové pohnutky podstatně mění rytmus i způsob dýchání – vědomým relaxovaným dýcháním se můžeme zbavit nejen stresu, ale i mírnit právě pociťovanou bolest
- Zásady správného dýchání:
- dýchání se děje především do dolní části plic (tzv. do břicha). Bránice a dolní žebra se volně pohybují. Břišní svaly jsou při nádechu uvolněné
- výdech bývá delší než nádech, je klidný a plynulý
- dechová frekvence je nižší, dýchání je efektivnější a potřeba kyslíku menší
Předpokladem relaxace je volba místa a správná poloha:
- při počátečních cvičeních je nutno zajistit klidné místo
- položte se naznak na pohovku nebo na postel a zaujměte co nejpohodlnější polohu
- je-li to pro vás příjemnější, můžete si dát pod hlavu polštářek, v žádném případě však nesmí být hlava nepřirozeně skrčená nebo napjatá
- ruce spočívají podél těla
Metody relaxace
Jedná se o oblíbenou metodu relaxace, a to pro svou jednoduchost (tuto relaxační metodu můžeme provádět klidně i v tramvaji nebo v čekárně u lékaře).
- zaujmeme pohodlnou pozici
- přestaneme se zaobírat našimi myšlenkami a veškerou svou pozornost soustředíme jen na náš dech
- začínáme hlubokým, pomalým nádechem nosem
- počítáme plynule až do plného nádechu až do břicha
- na vrcholu nádechu na chviličku dech zastavme a pak můžeme postupně pomaličku začít vydechovat
- výdech nosem by měl být delší než nádech
Jde o metodu, která se hodí v případě, že nás obtěžují stále stejné nepříjemné myšlenky a my se jich nedokážeme zbavit. Tato technika nám umožní odmítnout negativní myšlenku a nahradit ji myšlenkou pozitivní.
- Jakmile se vám do mysli vkrádají myšlenky, které vás obtěžují (např. to nezvládnu, špatně to dopadne, jsem k ničemu, mám strach, že…atd.), řekněte si nahlas: „STOP!“
- Poté se s tou myšlenkou s láskou rozlučte, např. takto: „Děkuji za informaci, ale již tě nepotřebuji, tak tě s láskou propouštím ze své mysli.“
- Následně nahradíme starou myšlenku novou, pozitivní, jako např.: „Věřím, že vše dobře dopadne.“ Nebo: „V mém světě je vše v pořádku.“ Nebo: „Jsem láskyplná a šťastná bytost.“
- Je spousta krásných myšlenek, které stojí zato, vyměnit za staré myšlenky, které nám již neslouží. A ne nadarmo se říká, že stokrát opakované se stane pravdou.
Principem je ztišit se, uvolnit tělo, zavřít oči a ve své představě jít do jakéhokoli místa (reálné či vysněné krajiny) a co nejživěji si představit, co nás obklopuje, vnímat zvuky, barvy a vůně:
- typickou představou tohoto druhu je procházka krajinou, ke které máte pozitivní vztah
- touto krajinou se můžete procházet, vnímat teplo slunečního svitu, poslouchat zurčení potoka, zpěv ptáků, můžete přivonět k vaší oblíbené květině
- čím živěji si dokážete představit každý jednotlivý detail a čím více smyslů zapojíte, tím bude tato relaxace účinnější
Meditace patří mezi náročnější relaxační techniky. Je určena pro ty, kdo již zvládají bez problémů uvolnit nejen své tělo, ale i svou mysl.
- cílem je co možná největší rozvolnění myšlenek, zabrání do vlastního nitra
- je realizována prostřednictvím (formou) soustředění pozornosti na svůj dech nebo na nějaký monotónní zvuk (např. vydáváme slabiku ÓM)
- snažíme se na nic jiného nemyslet; pokud nějaká myšlenka přijde, nezaobíráme se jí, jen ji pozorujeme jako nezávislý pozorovatel – myšlenka přichází a zase odplouvá, pokud jí nebudeme věnovat pozornost