Desatero pečujícího

1. Zjistěte si co nejvíce informací a zůstaňte v kontaktu s odborníky.

Ujistěte se, že dostatečně rozumíte diagnóze, která byla ošetřovanému stanovena – ptejte se lékařů na prognózu, jaké jsou varianty podpůrné léčby, snížení míry bolesti či rehabilitace. Pravidelně si žádejte o kontrolní vyšetření. Máte-li pocit, že spolupráce s vaším lékařem není dobrá, nemějte strach jej vyměnit. Vytvořte vzájemně tým, který bude mít za cíl kvalitní péči o blízkého a následně sdílejte dílčí úspěchy.

2. Pozorujte, naslouchejte a ptejte se.

Právě váš blízký ví nejlépe, co opravdu potřebuje, a je tak tím nejcennějším zdrojem informací. Ptejte se, jaký typ pomoci shledává jako prospěšný a přijatelný. Důležitá je trpělivost k sobě a stejně tak k pečovanému. Všímejte si, co ho činí spokojeným.

3. Zvažte možnosti finanční pomoci.

V situaci, kdy pečujete o blízkou osobu, máte právo na využití finančního příspěvku od státu. Nejčastěji jde o příspěvek na péči a tzv. dlouhodobé ošetřovné(k žádosti o tento druh ošetřovného budete potřebovat stanovisko lékaře z lůžkového zařízení).

4. Každá rodina je jedinečná.

Individuální péče o blízkého je velice náročná. Neostýchejte se proto požádat o pomoc příbuzné či přátele, aby se s vámi prostřídali. Také neodmítejte nápady druhých, i když se zdá, že nejsou standardní, protože zásadní je jejich účinnost.

5. Nemocný potřebuje cítit oporu.

Všichni lidé potřebují mít pocit, že jsou respektovaní. Vaši podporu a pomoc nabízejte, avšak není správné ji pečovanému přehnaně vnucovat. Jestliže nastane situace, kdy nelze určitý úkon realizovat, stojí za zvážení, zda by nebylo lepší nechat jej na jinou dobu i za předpokladu ztráty obecného klidu a pohody.

6. Superhrdiny můžete být jen chvíli.

Je zásadní uvědomit si, že i přes veškeré naše snažení jsme pouze lidé, nikoliv superhrdinové. Snažte se nevyčítat si neúspěch v případě, že něco nevydaří podle vašich představ. Je zcela přirozené pociťovat zlost, vztek, nebo i zoufalství. Co je naopak důležité v takových chvílích je vyhledání určité podpory či odborné pomoci. Důležitá je i psychohygiena.

7. Nezapomínejte na sebe.

Už pouhá skutečnost, že jste oporou další osobě může být mnohdy opravdu náročné. V okamžiku, kdy plánujete péči o blízkou osobu je důležité uvědomit si, že máte také vlastní život a myslet také na své potřeby. Nechte se proto občas vystřídat, nebo se neváhejte obrátit na odbornou pomoc.

8. Zvažte varianty institucionální péče.

Ulehčit pečujícímu může pečovatelská služba, nebo třeba krátkodobý odlehčovací pobyt. Může se také stát, že přijde chvíle, kdy si uvědomíte, že bude pro všechny lepším řešením, když pečovanou osobu umístíte do domova pro seniory či hospicu, kde ho budete navštěvovat. V těchto zařízeních pomůžete vašemu blízkému tím, že ho budete pravidelně navštěvovat. Každopádně není na místě klást si za vinu, že jste péči nezvládli sami.

9. Inspirujte se u druhých.

Může se stát, že nemocným člověkem nebude vaše péče doceněna, jak byste si představovali. Je možné, že nastanou dny plné zadostiučinění a štěstí, které ale vystřídá lítost, vztek či zoufalství nad tím, že jste se rozhodli pečovat. V takovém případě doporučujeme sdílet svou zkušenost s těmi, kteří také pečovali nebo stále pečují. Hledejte inspiraci u druhých: Co pomáhalo v jejich případě? Jaká zkušenost pro ně byla cenná? Pomoci vám mohou jednak svépomocné skupiny pro pečující, ale také literatura, filmy nebo sociální sítě.

10. Užívejte si společné okamžiky.

Společně strávené okamžiky a radost, kterou budete vzájemně sdílet budou jednou těmi nejvýraznějšími vzpomínkami. Nenechte si proto znepříjemnit cenné společné chvíle potížemi každodenního života, stejně tak jako smyšlenými očekáváními od okolí i sebe samých.